V průběhu krátkého povídání s osobnostmi spjatými s Chlumcem nad Cidlinou bychom Vám rádi přiblížili jejich názory, přání a pohled na svět.
Vnímáme je jako důležité a inspirující podněty pro každodenní práci v našem městě.
Velmi nás těší, že pozvání přijal Petr Pokorný, bard místního divadla.
Ahoj Petře, mnohokrát jsme se nasmáli při Tvých hereckých výkonech v Klicperově domě. Všichni ve svých životech hrajeme nějakou roli. Na co Ty nejraději vzpomínáš?
Na tyto otázky budu odpovídat s velkou radostí a nostalgií. Myslím, že ti „bardi“, jak si mě nazval, jsou už ve věku, ve kterém si už nějakou roli zahráli a zároveň jsou rádi za nové příležitosti.
Vzpomínám na svou druhou mámu – nápovědu z divadla Libušku Marenčákovou. Uvedla mě do divadelního světa a já zapomněl svou první a jedinou větu. Jarda Vosáhlo na mě tenkrát koukal s údivem. Milan Ettel miloval operetky a Wericha. Vybíral pro nás s citem hry tak, abychom si představení užili společně s diváky. Postupně jsem od rolí milovníků přecházel k rolím náročným na pamatováka. V sokolovně jsme se museli naučit křičet, aby nás bylo slyšet i v poslední řadě, pokud nám do toho nezpívali obveselení návštěvníci hospůdky. Nádherná léta. Zlom přišel s milovaným Toníčkem Lauterbachem, který se zasazoval o naše divadlo v Klicperově domě. Když se to povedlo, musel jsem na otevření starostu krále Miroslava odnést do divadla na zádech, byla to sázka. Jsme hrdí na ten svatostánek a mnohé soubory nám ho v dobrém závidí. Úvodní nádherný kus Sugar aneb někdo to rád horké, 60 repríz, She-pot, Melodybrass… Přes všechny pochybovače se to náramně povedlo. Následovaly další role a nakonec je ze mě tatínek, který svou dceru veze zbohatnout do Ameriky. Za všechno jsem moc rád a mám obrovské štěstí, že jsem byl při tom. Každý, kdo stál někdy na divadelních prknech, co znamenají svět, ví v čem ta krása je. Potkal jsem milé a obohacující lidi a rád vzpomínám na manžele Samkovi s pověstnou králičí pacičkou, Kazdu, Kálala, Volejníka, oba Vosáhlové, ovoce a zelenina Bludský. Odpusťte mi, celou řadu koho nejmenuji. Učil jsem se od nich a snad se potkáme v hereckém nebi.
Role v životě si neseme z dětství a mládí, být hodný, nezlobit, zdravit, pomáhat, nezklamat, zasloužit si něco a málokdo zůstane sám sebou. Já se snažím být, jaký jsem a na nikoho si v životě mimo divadlo nehrát.
V životě Tě provází optimismus, veselost, ale i životní moudrost. Máš pro nás nějaký návod, jak si udržet pozitivní přístup k životu a případně nějaké moudro?
Beru život, jak přichází. Jsem v myšlenkách pozitivní, chci mít dobrou náladu a rozdávat ji kolem sebe lidem, se kterými mi je dobře. Nehrabat se v minulosti, co jsme mohli udělat jinak kdyby… Dělali jsme v té době vše, jak nejlépe jsme uměli a reparát nebude, leda až se znovu narodíme. Žijme teď a tady. Buďme rádi za každou hezkou chvilku s rodinou, přáteli a se všemi s kým nám je dobře. Vypínám televizi a snažím se nevnímat negativní věci, mohli by ovlivnit mé myšlenky a ty jsou největší energií. Jak říkal můj táta: „Myšlenka je jako bumerang. Co vyšleš, to se Ti s nádavkem vrátí.“ Bavím se sportem a přírodou, mám rád život a vše co k němu patří. Vyrazit na kolo s partou „prduchů“ nebo jen pěšmo, abychom udělali něco pro svoje tělíčko. Večer trochu vína, popovídat, zavzpomínat na rodinu a kamarády, které jsem postupně ztratil. A jak říkala maminka: „Vykoupat, pomodlit a spát.“
A moudro? Koho to zajímá, ten už se moudry řídí a snaží se život žít. Já mám plánů do 110 let. Tak se hýbu pro zdraví. Obdivuji a klaním se všem, co opravdu žijí a ne si jen užívají. S časem povrchnost vyprchá, kladete si otázky, přemýšlíte. Co všechno je mezi nebem a zemí, co není vidět. Čtete knížky znovu a dochází vám, co prvně ne. Vše je možné, jen chtít, záleží na vás!
Jak pravil pan Werich: „Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“
„Až Ti bude úzko, otoč se čelem ke slunci. Všechny stíny budeš mít za zády.“
A v nejlepším přestat. Děkuji Vladanovi za krásné otázky a přeji všem každý den, ať je krásný, veselý a plný života. Hodně štěstí, zdraví a lásky.
Petr Pokorný
Petře, i já děkuji. Ať se nám ten život dobře žije!
Vladan Kárník