V průběhu krátkého povídání s osobnostmi spjatými s Chlumcem nad Cidlinou bychom Vám rádi přiblížili jejich názory, přání a pohled na svět. Vnímáme je jako důležité a inspirující podněty pro každodenní práci v našem městě. Velmi nás těší, že pozvání přijal i Petr Černohorský, předseda oddílu juda v Chlumci nad Cidlinou.
Petře, dlouhodobě vedeš v Chlumci judo, sám si tento sport provozoval. Co Ti to dává a co Ti bere?
Judu se věnuji přes 35 let. Judo není jen sport, ale i životní styl. Odlišuje se od mnoha jiných sportů. Dodržování základních etických pravidel, které pak tvoří lepší osobnost člověka, je základem. Tento tzv. kodex judisty zahrnuje: zdvořilost, odvahu, upřímnost, čest, skromnost, respekt a sebeovládání. Těchto sedmi zásad se snažím držet a je to asi nejvíc, co mi judo mohlo dát a co jsem se mohl naučit. Předávám dětem řadu let vše, co jsem se naučil sám a snažím se jim ukázat lásku ke sportu a dodržování těchto zásad. Když jsem začal trénovat své první svěřence, byl můj plán a cíl jasný. Učit děti se prát tak, aby se nemusely před nikým sklánět nebo se dokonce někoho bát. Až časem jsme začali dělat judo závodně, které provozujeme s úspěchem i do současnosti. A co mi judo vlastně bere? Hlavně čas, protože momentálně máme 5 tréninků týdně a i víkendy trávíme hodně na soutěžích. Mám skvělou a tolerantní manželku, kterou jsem do naší judistické rodiny také zapojil. No a bez velkého počtu lidí, kteří trénují naše děti a drží oddíl nad vodou by to také nešlo.
Pracuješ s dětmi, aby vše fungovalo, je potřeba vložit do práce spoustu času a energie, kde tu sílu bereš?
Většinu let jsem podřizoval vše judu. Práci jsem si našel takovou, abych mohl být na většině trénincích a mohl objíždět s dětmi co nejvíce soutěží. Svojí Škodou 120 jsem s judisty objel celou republiku. Vše jsem dělal s nadšením a zadarmo. I tak musím přiznat, že s tím dost utrpěl můj soukromý život. Když jsem polevil, bylo to na dětech hned znát a já chtěl tuhle práci dělat naplno. Jiskřičky v očích dětí po vyhraném zápasu mi nahradily všechno. To je můj benzín do motoru, to je co mě dobíjí a dává novou energii pokračovat v této práci. Dětská upřímná radost, když se něco povede, je pro mě nejcennější.
Petr Černohorský
Děkuji za rozhovor. Vladan Kárník