V průběhu krátkého povídání s osobnostmi spjatými s Chlumcem nad Cidlinou bychom Vám rádi přiblížili jejich názory, přání a pohled na svět. Vnímáme je jako důležité a inspirující podněty pro každodenní práci v našem městě. Velmi nás těší, že pozvání přijala i Jitka Koulová, ředitelka Domu dětí a mládeže.
Jitko, co Tě znám, pracuješ s dětmi. Kde bereš nápady a inspiraci?
S dětmi pracuji již hodně dlouho. Je to i pro mě opravdu neuvěřitelná řádka let a pamatuji si, že jsem o svém povolání měla jasno již na základní škole. Pedagogický obor jsem vystudovala s různými přestávkami, protože jsem se věnovala výchově svých dětí, ale od prvopočátku jsem se zabývala volnočasovým vzděláváním. Narodila jsem se v Hradci Králové, ale již od roku 1984, kdy jsem se přestěhovala s rodinou do Chlumce, pracuji v Chlumeckém Domě dětí a mládeže. Z Chlumce pochází moje maminka, jezdila jsem tedy do Chlumce k babičce na víkendy a na prázdniny, ale to jsem ještě netušila, že budu v Chlumci žít a pracovat natrvalo. A vůbec toho nelituji.
Za tu pěknou řádku let, kterou jsem strávila nepřetržitou prací s dětmi, jsem prožila mnoho pěkného. Seznámila jsem se také s řadou obětavých lidí, kteří se ve volném čase či dokonce během své dovolené věnovali či věnují dětem v kroužcích či na táborech. Zejména z táborů mám nezapomenutelné zážitky, které bych v jiném povolání jen stěží zažila.
Musím říci, že mě práce s dětmi stále baví, a to i když jsem nucena zabývat se méně příjemnou dokumentací a papírováním, to mě baví čím dál méně. Určitě je to hlavně tím, že mám společně s kolegyněmi i kolegy moc krásný pocit, když jsou děti spokojené a mají radost z toho, čemu se věnují. Bonusem pro nás všechny je pak to, že některé hodně šikovné děti dosáhnou s pomocí obětavých vedoucích krásných, zejména sportovních výkonů, které je určitě těší, a rodiče jsou na ně právem pyšní. Navíc si všichni uvědomujeme, že pokud děti u volnočasových zálib a koníčků vydrží, stanou se často hodnotou, která je bude provázet možná i celý život. A to je moc důležité.
Ráda bych také zmínila to, že mám to štěstí pracovat s lidmi, kteří jsou nadšenci ve svých oborech, práci s dětmi mají rádi a obětavě se jí i přes současné aktuální epidemické problémy stále věnují a chtějí věnovat. A toho si moc vážím, není to vůbec samozřejmé.
A nápady a inspiraci? Čerpám je ze svého okolí, vnímám a poslouchám děti i rodiče, sleduji společně s kolegyněmi trendy a aktuální zájmy dětí, sleduji nabídku jiných organizací, a hlavně vycházím z poptávky a zájmu zdejších dětí i rodičů. Někdy se však stane, že bych si přála nový kroužek, mám nadšeného vedoucího, ale zájem o něj není. To je vždy zklamání.
Máme za sebou poměrně náročný rok, kde bereš energii pro práci?
Nejen loňský rok, ale již i ten předchozí, byl náročný a hodně jiný než roky minulé. Ano, byla to pro mne a nejen pro mne nová zkušenost a hlavně nepříjemná a vyčerpávající práce. Nikdo z nás takovouto dobu ještě nezažil.
Obtížně se plánovala nějaká činnost, když jsme neznali podmínky, za jakých bude probíhat, a jestli se vůbec bude moci uskutečnit. Neustálé změny a nová nařízení nám komplikovaly jakoukoliv práci. Za takové situace mě i mé kolegy práce opravdu často nepříliš těšila.
Ale opět zde musím s uspokojením a s obdivem uvést, že díky společné pozitivní náladě a chuti přečkat tu nepříjemnou covidovou dobu, se nám podařilo vše přečkat a znovuotevřít v květnu loňského roku většinu kroužků, od září pak s výjimkou dvou všechny. Z toho mám velkou radost, to mi dodává energii i pocit uspokojení i naděje, že bude snad už někdy lépe. A jsou to opět ti vedoucí, kteří vše vydrželi, dobrovolně snášeli ty nepříjemnosti a v neposlední řadě riskovali i své zdraví. Moc jim za to děkuji.
A kde beru energii? Velikou radost mi poslední čtyři roky dělají moje čtyři krásná vnoučata, tři holčičky a jeden kluk, nejstarší již skoro pětileté. Je nádherné sledovat, jak rostou a něco nového se učí. Stále si ještě zvykám na to, když na mě volají „babičko“. Snažím se jim věnovat hlavně o víkendech, kdy mám více času. K mým zálibám vždycky patřilo šití a ruční práce, nyní tedy moc ráda šiji právě na vnoučata. Velmi ráda lyžuji a cestuji, i když to se mi v poslední době moc nedaří. Odpočívám nejraději s pěknou knihou, naposledy jsem jedním dechem přečetla neobvyklou a zajímavou tetralogii Geniální přítelkyně.
I když je dnešní doba složitá, pevně věřím, že už bude lépe.
Jitka Koulová
Děkuji za rozhovor a přeji hodně energie do další práce.
Vladan Kárník